Jezero Taal se nachází okolo dvou hodin od Manily. Naše cesta vedla z atobusového nádraží Edsa do města Tagaytay. Autobus bohužel nevedl přímo k jezeru, proto jsme si vzali oblíbený filipínský dopravní prostředek tricycle. Snažili se usmlouvat cenu a vyrazili. Cesta trvla déle než jsme čekali. Nakonec náš cíl byl v dohledu. Po kamenité cestě jelo naše vozítko trochu skákavě, ale vyhlídky začínaly být víc než krásné. Jezero s rozlohou 244 km² a ostrovní sopkou. O té až trochu níže.
První noc jsme přespali na břehu jezera ve stanu. Hned ráno jsme jsme šli na snídani a domluvili si člun na ostrov se sopkou. Na ostrově nás hned jeden místní požádal o nějaký poplatek. (pravděpodobně vymyšlený) Filipínci mají často sklony dostat z turistů hodně peněz. Občas se člověk nestačí divit. Na břehu ostrova jsme ještě stihli odmítnout několik průvodců. Stále říkali, že se tam sami nedostanem. Přesto jsme vyrazili, šli jsme prostě do kopce. Chvílemi jsme si cestou nebyli jistí, ale vše se povedlo a na sopku jsme přišli zhruba za hodinu. Na kraji kráteru byl připravený stánek s občerstvením a dokonce možnost si do středu odpálit golfový míček. :) Do středu, myslím sirnaté jezero. Síra byla opravdu cítit. Několik z nás se pokusilo vyrazit k němu, ale bohužel terén to z vrchu neumožnil a na obejtí nebyl čas.
Vidět jezero byl velice silný zážitek. V těsné blízkosti jsou hory a sopečný ostrov ukazuje jakou může mít příroda sílu.
